Začátkem března meteorologové varovali před novými přívaly sněhu. Zima se prý nehodlá jen tak vzdát…
Dalo by se také říci, že je to taková paralela k blížícímu se Věku Vodnáře. Vždyť obrazně řečeno, zima se také nechce vzdávat své vlády, tak proč by se mělo vzdávat vlády období Ryb..? I když už cítíme ve vzduchu Věk Vodnáře, nepochybně ještě zakoušíme a chvíli budeme zakoušet, jako při doznívající zimě, poslední záchvěvy Věku Ryb se všemi jeho atributy. Co to znamená?
Rád bych tímto zamyšlením navázal na článek v Meduňce č. 2 pod názvem K Novému Věku. Trochu mě k pokračování vyprovokovala a zároveň inspirovala i jedna moje kamarádka astroložka. Hodně jsme na toto téma spolu diskutovali. Při našem povídání mi mj. sdělila:
ZMĚNY MAGNETISMU
„O mé citlivosti na změny magnetismu vím už asi 25 let, kdy stav geomagnetismu hlásili vždy jednou denně v rozhlase. Před tím jsem jako legraci říkala kolegům v práci, co budou hlásit, jak jsem tyto vlivy dokázala předem vycítit. Nesouvisí to s konkrétními změnami počasí, takže jsem působila s vnímáním těla jinak než normální lidé na tlak, déšť ap. Také snad musel nějaký logický impuls podněcovat pohyby a dokonce přesmyky kontinentů.
A co se týká Slunce, je opravdu v posledních letech postupně čím dál tím "pichlavější", místo laskavého světla a tepla pálí a bodá.
Pořád se mi vrací v paměti příběh, vysílaný v televizi před cca 8-10 lety, byl to seriál drobných vzájemně nezávislých příběhů z naprosto různých míst i časů:
Zvuky zachycené z hloubi vesmíru, aby byly k poslechu lidským uchem vnímatelné, jsou po dekódování fascinující pulzující rytmickou melodií. Ovšem jen pro mládež, poslouchající něco podobného na diskotékách či v klubech. Všichni postupně onemocní, dostanou horečky, objeví se změny na kůži - místo citlivé kůže pleť jakoby pokovená, asi jako "kovodžínovina", dozlata zbarvená. V té době se cosi začíná dít na Slunci, normální lidé jsou postupně neschopni žít na denním světle - jen ti "pokovení" mladí ano. V rozluštění kódu té vesmírné zprávy se dovídají, že vzdálená civilizace vysílá svůj "výdobytek" své vlastní historie jako pomoc jiným světům, kde se i jejich Slunce dostává do jakéhosi kolapsu. A je to směrované na tu část civilizace, co má udržet další život na planetě. To bylo principem onoho příběhu."
ZKOUŠKA ZRALOSTI
„Mám už nějaký čas dojem, že to, co se nyní děje, tak opravdu je, jak jsi psal ve svém článku, tedy že se jedná o jakousi zkoušku zralosti. Možná to také souvisí s tím, co se děje s mým zdravím fyzickým i psychickým, neboť to je o tomtéž. Setkávám se teď s lidmi v podstatě ve stejné situaci. Ti buď netuší, nebo nahlas nepojmenovávají - vše jde de facto proti směru oficiální léčby - ta totiž většinou neléčí, ale potlačuje příznaky. K tomu tlumení psychofarmaky při náznaku nekonvenčního uvažování. Matka Země se zoufale brání - nebyla už příliš dlouho respektována. Z žen se stávají mužatky - tedy místo žití vlastního života ženy za ně žije vložený „virus" : tvrdý, drsný animus, co je místo naplnění a povznesení nakonec „sežere". Jako odveta za nezvládnutou druhou stranu mince: muži s trvale se snižující schopností reprodukce. Nebo se ženy až přílišnou péčí a starostí o druhé (a to se se zachovanou vnitřní „ženskou", „jinovou" citlivostí zvládat nedá) snaží dokázat světu (=Bohu), "že to za každou cenu dokážu"." Tolik z její osobní výpovědi.
Nyní zde uvedu pár bodů, týkajících se dané problematiky, tzv. vzorce chování:
Všem co o mé nadlidské síle pochybují:
- Být dokonalejší než ostatní
- Sejmout z druhých všechny jejich případné povinnosti, starosti
- Převzít mateřsko-otcovskou roli
Ale pokud setrváváme v zaběhnutých vzorcích chování, zjišťujeme, že pak už to dál nejde. Země vyrovnává všechny globální tlaky. Hypermarkety, o nichž jsem psal minule jako o novodobých chrámech, jsou již jen lehčím projevem "návratu vytěsněného". Katastrofy jsou nutné z hlediska úklidu svinčíku dosavadních časů. Proč se nezachovalo v památkách téměř nic z předchozích časů?
PŘEVIBROVÁNÍ BYTOSTÍ
Nervy - a nejen ty - již nezvládají. Existuje totiž příliš faktorů zvláště nervy (a další důležité orgány vč. srdce) likvidujících. Nebyli jsme bohužel ani jako celek dlouhodobě a systematicky připravováni. Kde byli učitelé? Mistři? To, co jsme dělali my, samouci, bylo bez „jakéhokoliv vedení" a „záruky procesu". Zatím víme jen o spoustě samozvaných zasvětitelů. Přežijeme? Máme šanci na další život ve vyšších vibracích? Nebo návrat 25tisíc let zpět? Kdoví... Záleží však na každém z nás!
ZEMĚ JE PŘELIDNĚNA
Onehdy se mě ptali účastníci na jednom z mých seminářů, které vedu po celé republice, jak se dívám na homosexualitu? Odpověděl jsem jim, že to je otázka na dlouhou debatu a že souvisí zejména s principem hledání osudového vztahu. Tím, že se jednou rodíme jako muž, jindy jako žena a v jednotlivých životech hledáme naše osudové vztahy, může se stát, že někdy spolu polaritně jaksi neladíme…Otázkou je, jestli akceptujeme náš protějšek v jiné roli, např. rodinného příslušníka či přítele, přítelkyně, nebo jsme schopni se spojit s tím naším osudovým protějškem i přes úskalí stejného pohlaví..? Ale to nemám nyní na mysli pro další hypotézu, kterou bych zde chtěl osvětlit.
Zajímavé je to, že v současné době jako by bylo v Informačním poli zesíleno nebo dokonce jakoby „propagováno" téma homosexuality jako takové… točí se filmy, více lidí projevuje svoji identitu na veřejnosti, boří se tabu, čím více osob stejného pohlaví začíná žít spolu veřejně, otevírají a řeší se témata registrovaných partnerství a tak dále…. Co tím vším Vesmír sleduje..?
Jak jsem uvedl v předchozím článku, vše směřuje právě k „bodu zlomu", k roku 2012. Kdo je schopen přeměny, přežije, ostatní, podle výkladu Mayského kalendáře José Arguellese, „zahynou a budou se nadále vyvíjet na jiné planetě..."
Aby nemusel být scénář tak katastrofický, tedy alespoň co se týká úbytku lidstva na planetě Zemi, není možné si nevykládat toto systematické snižování lidstva i tím, že nebude „tímto zásahem shora" docházet k další reprodukci..? Není tedy právě homosexualita tím vesmírným záměrem ke snížení populace lidstva na naší planetě..?
KDY VZEJDE NOVÝ ŘÁD?
To nebude "rána, zvon" a pak... Nabíhá to plynule, postupně. Někteří z těch, co jim je asi 20 let, už tam jsou. Kašlou na honění se za materiálnem, za prací, chtějí být svobodní, nezávislí. S názory jsou trochu jak Romové: TEĎ, a co bylo nebo bude - nezájem… Lze jim z pohledu uštvaného a někdy bohužel už staršího člověka a asi už i neschopného v tom směru něco závažného měnit, jen závidět! Copak musíme být obklopeni takovými kvanty materiálního balastu "pro NUTNÉ pohodlí"?
Čas je relativní pojem lidstva. Aby lidé dokázali vědomě prožívat a popisovat to, čemu říkají Život - a je to něco trochu jiného, než z hlediska sebe-vnímání Božího. Jsme v rámci "dýchání" Božské bytosti jen Jeho sny, bez potřeby vnímání času jako nutné veličiny. Vše, co je, bylo a bude je totiž v podstatě TEĎ. To, čím se občas bavíme jako svými minulými životy, byť i technicky, historicky, obrazově, regresně, jsou jen součásti onoho Božího přemýšlení o variantách duchovních prožitků. To, o čem občas diskutujeme (i byť jen "jako"), jsou jen varianty téhož, s částečně odlišnými postupy, kulisami, kostýmy, možnými zakončeními v různém lidském věku. Principiálně tak trochu jako starý dobrý "kinoautomat". To, co je historicky dohledatelné, může pomoci v tom, co vnímáme, jako současné. Když víme, jak to pokračovalo, jaké byly důsledky - ať to bylo v jakémkoliv měřítku - tedy člověčím nebo globálním, je to Genialita Informačního Pole, Akaši. A souběh na VŠECH rovinách - tedy i v aktuálním postavení planet - není to totiž ve vztahu kauzálním, ale synchronistickém. To vše byly jevy jen jako souhrnné obrazy čehokoliv! O tom je totiž astrologie, ne že "přejde Mars a porveš se, dostaneš horečku a tak"…
Zaujaly mne některé myšlenky Liz Greenové z knihy Duše a vesmír:
"...Někteří lidé s mimořádně vyvinutou intuicí mají úžasný smysl pro vnitřní plynutí času, jež reguluje počátky a konce jednotlivých životních fází, a dokáží vytušit síly, působící v nevědomí. A protože jedním z hlavních charakteristických rysů intuitivně založených lidí je jejich pozitivní vztah ke změnám a novým možnostem života, měnící se životní cykly je nijak nepřekvapují.... Pokud jde o ostatní lidské typy, může jim astrologie poskytnout cennou službu - ne snad tím, že by předpovídala, co se stane, ale spíše tím, že je sto s pomocí své symboliky určit, které aspekty vnitřního procesu růstu se v daném okamžiku prodírají na povrch, aby pronikly do vědomí. Mnozí lidé propadají úzkosti, jakmile se objeví první známky počínající změny. Proto mají sklon promítat ji spíše do svého okolí, než aby připustili, že tato změna se odehrává v nich samých. ... Vyvinou pak obrovské úsilí, aby ustálili své vnější poměry a ujistili se tak, že jejich osobní návyky, stanoviska a majetek zůstávají beze změny. Takové potlačení přirozených psychických procesů samozřejmě vyvolá zneklidňující reakci v nevědomí, které je nuceno si hledat nepřímé cesty projevu, když přirozená cesta zůstala uzavřena. To má však za následek, že se v jedinci probouzejí destruktivní sklony, zaměřující se právě na to, na čem tento jedinec nejvíce lpí.... Jsme příliš civilizovaní. Přírodní člověk dokáže vycítit a přijmout změny, protože všude vyhlíží znamení a zázraky. ... V tomto ohledu je přírodní člověk moudřejší než člověk civilizovaný. Nepodléhá iluzi, že jeho skvělé JÁ dokáže zastavit čas a změnit samu kvalitu života tím, že nechá to, čeho si sám nejvíce cení, ztuhnout do pevného krystalu a uměle tomu vtiskne trvání. ... Naše vědomé JÁ je naší milostí a prokletím zároveň, a my už nejsme schopni reagovat spontánně na kvalitu přítomného okamžiku, protože už nevnímáme její symbolickou rezonanci. ... Dnes jsme přecivilizovaní a hrozí nám, že se zadusíme vlastní chytrostí. O to více však potřebujeme živou symbolickou řeč. V nevědomí se nic neděje v čase. Minulost, přítomnost i budoucnost tu probíhají současně, a semeno i strom, na němž vyrostou plody, jsou zde totožné. ... Jen skrze filtr vědomého JÁ jsme schopni od sebe odlišit minulost, přítomnost a budoucnost. A naše chápání je znesnadněno tím, že JÁ tvrdošíjně lpí na představě nepřetržitého souvislého dění, jehož jednotlivé úseky následují jeden za druhým. To nám znemožňuje rozpoznat smysl vnější události a příhodnost doby, v níž k ní dochází, a uniká nám tak možnost svobodné volby v procesu vývoje našeho vědomí. ... Není vyloučeno, že kdybychom věděli víc o těchto procesech, měli bychom větší možnost ovlivnit průběh událostí. Na druhé straně jsou tyto události obvykle tak dokonale načasovány, že i kdybychom chápali jejich smysl, stěží bychom je dokázali lépe vymyslet. Protože jim však nerozumíme, jsme jim vydáni na milost a nemilost, nechápajíce, že jsme je silou svého nitra sami přivolali. ... Tyto události se kromě toho ubírají směrem, ve kterém narážejí na nejmenší odpor - uvolněná energie se dere ven kteroukoliv cestou, již jedinec nechává otevřenou. ..." (Liz Greenová: Duše a vesmír, naklad. Sagittarius 1995, citace z kapitoly Neomylné vnitřní hodiny.)
Dnešní druhé zamyšlení K Novému věku bych rád zakončil právě jednou z myšlenek Liz Greenové: "Láska je osudová síla, jejíž moc sahá od nebeských výšin až po samé peklo."
Na pokračování - do redakce již byla odevzdána pokračování 3.-5.
„Nepotká vás zkouška nad lidské síly, Bůh nedopustí, abyste byli podrobeni zkoušce, kterou byste nemohli vydržet, nýbrž se zkouškou vám připraví i východisko a dá vám sílu, abyste mohli obstát".
Z Listu sv. Pavla Korintským.
VZEJDE NOVÝ ŘÁD
Již před druhou světovou válkou, v červnu 1938, nastínil slavný „Spící prorok" Edgar Cayce blahobytný stav budoucnosti. Přímo uvedl: „Povstane nový řád. V něm musí být brán větší zřetel na postavení jednotlivce, a to tak, že každá duše bude bránit svého bratra. Potom nastanou určité podmínky v politice, ekonomice a celém lidském rodu, které povedou k zrovnoprávnění a velkému pochopení pro potřeby jednotlivce. Přibližuje se čas, kdy tyto změny nastanou. Ten zvýhodní všechny, kteří mají nějaký ideál - jednotlivce, skupiny, společnosti - aby věrně tento ideál uváděli do života"…
SLUNCE A JEHO PůSOBENÍ
V posledních letech jsme svědky zvláštních úkazů na Slunci. Jedná se o skvrny a erupce na Slunci a o tzv. protuberance, tedy obrovské výbuchy na Slunci s návazným silným geomagnetickým působením na naši planetu Zemi. Jakoby byla celá Země průběžně a v etapách „omývána" tímto působením, které mj. vyřazuje satelity a družice z jejich činnosti a působí i na živé bytosti.
O vzniku slunečních skvrn existuje několik hypotéz. Jedna vychází z domněnky, že skvrny vycházejí z nitra Slunce. Druhá hypotéza se opírá o síly a vlivy planet obíhajících kolem Slunce a na aspekty, které mezi sebou vzájemně vytvářejí.
Podle nejnovějších světových výzkumů mají skvrny na Slunci vliv na lidské zdraví. Mají totiž přímou souvislost se zvýšenou geomagnetickou činností. Výzkumy ukázaly, že mnoho lidí při maximu slunečních skvrn trpí, vyskytuje se více úrazů i úmrtí. Rovněž bylo možné pozorovat při výskytu slunečních skvrn nápadné ochlazení, což neblaze ovlivnilo pohybové ústrojí lidí.
Mnoho výzkumů se rovněž zabývalo souvislostmi mezi slunečními skvrnami a válkami, epidemiemi moru, cholery, tyfu aj. Cyklům slunečních skvrn se rovněž připisují také jiné projevy lidského neklidu jako masová povstání, revoluce a stěhování národů.
Toto však není náš zájem, ke kterému bychom se chtěli obracet.
BOŽÍ EVOLUCE LIDSTVA
Pro přelom tisíciletí je rozhodující, že jak začátkem devadesátých let, tak i v letech po roce 2000 došlo k největší sluneční aktivitě za minulých dvě stě let.
Dávné národy, ať už to byli Egypťané, Mayové, či Inkové, měli Slunce za božstvo. Mystický Achnaton, egyptský faraon 18. dynastie, bytost s Kristovým vědomím a zakladatel monoteismu, dokonce vyhlásil Slunce, sluneční kotouč, za jediného boha, kterého nazval Aton.
Vyjdeme - li z těchto indicií, můžeme tedy vnímat to, co se nyní odehrává na Slunci a co směřuje na nás, na celou planetu Zemi včetně všech živých bytostí, za „něco", co nás má „zasáhnout" a působit na nás. K čemu to ale všechno má sloužit? Jaký je význam této sluneční aktivity?
Vše je energie a tato energie má za úkol zvýšit naše energetické vibrace v rámci božské evoluce.
ZKOUŠKA ZRALOSTI
Možná, že jsme v současné době podrobeni zkoušce zralosti. Vidíme všude kolem sebe hodně nemocných lidí různého věku, přibývá zákeřných a „nevyléčitelných" onemocnění. Lidé přicházejí o práci, trpí depresemi, rozcházejí se životní partneři a rozpadávají se rodiny. Konzumní a povrchní život začíná nabírat na obrátkách. Lidé, místo aby trávili víkendy v přírodě, tráví je v „novodobých chrámech" - hypermarketech. Dochází k devastaci přírody a k ekologickým katastrofám, které nabírají obřích rozměrů. Na druhé straně jsme svědky zvyšujících se účinků přírodních katastrof, kdy „Matka Příroda" se brání ze všech sil našemu vlivu a „parazitování".
Avšak vše směřuje k Novému věku, Věku Vodnáře, který znamená vyšší úroveň lidství. Nastává úsvit nového, jasného dne. Všechna poselství nám dávají jasné signály, že může znovu nastat zlatý věk lidstva…
Zaměřme se tedy na hodnoty, které nám slibuje Věk Vodnáře, dále na podmínky k jeho naplnění, jako je všeobjímající láska (láska bez podmínek ke každému a ke všemu), věrnost a štěstí, jako i ušlechtilé hodnoty a vysoký morální kredit.
MAYSKÝ KALENDÁŘ
To, co mám na mysli, je dávné proroctví starých Mayů, zakódované v jejich kalendáři. Jde o proroctví stahující se k této epoše.
Podle kalendáře starých Mayů nastane konec světa 22. prosince 2012. Avšak co to je „konec světa"..? Jsem přesvědčen, že nedojde k žádnému zániku naší planety Země ani jeho obyvatel… Nastává konec starých časů a přichází Nový Věk. Určitě to souvisí s nástupem Věku Vodnáře. Nicméně končí starý čas, čas „starých vibrací", vibrací nižších, než je žádáno a očekáváno v Novém věku. Jde totiž o to, že zejména lidské bytosti musí urazit obrovský kus cesty, než nastane tato změna jednotlivých vibračních epoch. Není možné, aby byly bytosti „převibrovány" ze dne na den. To by totiž nevydržely jejich nervová vlákna a většina by přinejmenším zešílela, zbytek by tak silně vysoké vibrace nevydržel a zemřel by. Vždyť ve starém Egyptě se adepti na zasvěcení připravovali v chámech a pyramidách mnoho let, někteří i celý život.
Jsme tedy zkoušeni různými lekcemi života tak, aby se naše energie a vyzařování zjemnily a zvýšily pomalu a postupně. A toto vše směřuje právě k onomu „bodu zlomu", k roku 2012. Kdo je schopen přeměny, přežije, ostatní, podle výkladu Mayského kalendáře José Arguellese, „zahynou a budou se nadále vyvíjet na jiné planetě...". Tato změna je způsobena tím, že na Zemi dopadá více energie, jak se přibližuje k centrálnímu Slunci. Očistný program potrvá od roku 1997 právě do roku 2012.
Tato teorie je založena na tom, že podle Mayů probíhá život na Zemi v cyklech, přičemž jeden cyklus 1 872 000 dnů, tj. 5 152 let a 3 měsíce (93 a tři čtvrtiny dne). My žijeme v pátém cyklu (13.8.3114 př.Kr. - 22.12.2012). Předchozí čtyři cykly skončily katastrofami.
Čtyři předchozí cykly podle Mayů byly tyto:
11.8.3114 - 9.5.8265
9.5.8265 - 4.2.13417
4.2.13417 - 3.11.18568
3.11.18568 - 1.8.23720
A právě na rozhraní těchto cyklů došlo vždy k rozsáhlým katastrofám. Je tedy možné, že tyto cykly jsou odvozeny od cyklů slunečních skvrn. Snažme se tedy pracovat na sobě ve smyslu vyšší, Boží evoluce lidstva.
Na pokračování...
Miloš Matula